Domů / Reportáže / Deset let poté
Deset let poté

Deset let poté

Začátkem února uplynulo deset let ode dne, kdy se v našich končinách konal první event – First czech geomeeting / První české geosetkání. Jeho organizátorem byl Milancer. Na eventu se sešlo dvanáct kačerů. I když to může znít nepravděpodobně, byla to téměř třetina všech aktivních kačerů. Tehdy jich totiž bylo u nás pouhých 37. Pokud by se na výročním eventu po deseti letech sešla třetina ze všech dnes aktivních kačerů, vydalo by to na celé okresní město.

Před deseti lety
Kde jinde by se měli sejít čeští kačeři na prvním českém eventu, než v hospodě u piva. Konkrétně to bylo v Novoměstském pivovaru v Praze.

Jeden z prvních kačerů Toniczech, který se nakonec eventu nezúčastnil, připravil pro účastníky alespoň překvapení ve formě dočasné keše. Souřadnice uvedl do svého WN logu, aby si ji všichni mohli cestou domů po skončení eventu odlovit. Můžeme tak s nadsázkou hovořit o „první české lab keši“.

„Ta „bonusovka“ byla opravdu jen taková osobní pozornost. Přece jen jsme byli tehdy rádi za každou příležitost něco dalšího hledat. Nových keší přibývalo pomalu. Nejednalo se tenkrát tedy o oficiální keš. Tak trochu jsem tím předznamenal CWG, protože obsah keše tvořila dřevěná kolečka, omalovaná motivem státní vlajky a open-source loga GC, tj, takového toho G s křížkem na konci.“, říká Toniczech.

Nestoři českého geocachingu – Anneke, Dorcadion, bxhome, DaFy, Milancer

Nestoři českého geocachingu – Anneke, Dorcadion, bxhome, DaFy, Milancer

Po deseti letech
Milancer uspořádal před Novoměstským pivovarem výroční Czech Event 10th Birthday. Z původní dvanáctky účastníků prvního eventu u nás je dnes aktivních sedm kačerů a na event po deseti letech se jich přihlásilo pět. Z těch, kteří vydrželi u geocachingu celých deset let, dorazili Milancer, groula, Anneke, Dorcadion a DaFy. Tentokrát už nechyběli Toniczech ani Saman, kteří se prvního eventu zúčastnit chtěli, ale nemohli.

Celková účast byla mnohonásobně větší, ale díky spořádanému kačerstvu to nebyl žádný problém. Jako na většině eventů byl v první chvíli owner obsypán hromadou zápisu chtivých lidí. Milancer se ujal prodeje cwg. Logbook měla na starost jeho maminka, která sama také aktivně kešuje.

Logování probíhalo dle roku registrace na geocaching.com. Tento systém zápisu byl trochu náročnější na organizaci i čas a někteří to mohli brát jako zbytečné zdržování. Pro ownera to ale jistě bude zajímavé srovnání a zároveň malá sonda do osazenstva těchto dvou eventů. Během těchto deseti let totiž Milancer žádný další event už neuspořádal.

 

Po skončení eventu před pivovarem proběhlo vzpomínkové setkání v jedné z holešovických hospod v užším kruhu účastníků prvního eventu a blízkých přátel. Nicky jako Toniczech, Milancer, Anneke, Groula, Dafy a další, dnes možná skoro nikomu nic neřeknou, ale zcela jednoznačně jsou „průkopnickou“ generaci českých kačerů a kačerek. Můžeme je považovat za opravdu zkušené kačery a je hezké vidět, že geocaching stále provozují a nebyla to pro ně tenkrát jen chvilková zábava. Pro některé je to životní styl. A bylo na co vzpomínat…

 

Při té příležitosti jsme se zeptali

Jak vnímáte geocaching po těch 10 letech?

  • Anneke: „V roce 2004 vznikala geocacherská komunita. Po únorovém, vůbec prvním eventu se v květnu konal v České Kanadě první víkendový a začátkem září proběhlo u Hamerského rybníka v Praze první Geopivo – na několik dalších let pravidelné setkání cacherů z Prahy a okolí. Pro ilustraci toho, s jakou intenzitou se tehdy kešovalo, bych chtěla připomenout, že se na stránkách geocaching.cz zobrazoval přehled nejen posledních tří založených keší v ČR, ale i posledních – tuším pěti – nalezených a ve všední dny jsme občas napjatě vyhlíželi, zda v ten den vůbec přibyde nějaký nový nález. Tím pádem jsme se alespoň virtuálně mezi sebou všichni znali, věděli jsme, kdo kdy kde kešoval a jak se mu při tom vedlo, a seznamování na eventech tak ještě poměrně dlouhou dobu probíhalo velice přirozeně – člověk si vlastně jen přiřadil k jinak známým lidem skutečnou podobu.
    Mám dojem, že situace se výrazně změnila někdy kolem roku 2007. Nejenže už tehdy byli kačeři poměrně diferenciovaní podle regionů, ale i v rámci pražské komunity se začaly vytvářet segregovanější skupiny – Hexenschussbrigade kolem Dorcadiona a Dandry, Patologové kolem Pitrise a Baluua, apod. Sice jsme se mezi sebou stále znali, ale najednou už byl třeba dost zásadní problém vměstnat se na eventu do jedné hospody, takže někdy v tu dobu jsme si podle mě začali hledat i mezi geocachery kamarády a spřízněné duše místo toho, abychom se družili s celým davem.
    Já osobně jsem v roce 2003 začala kešovat víceméně sama, pak se přidružili někteří kamarádi a zejména v letech 2007 a 2008 nám fungovala právě taková malá parta, kdy jsme skoro každý víkend vyráželi na výlety. Pak ovšem někoho geocaching omrzel, někdo jiný se třeba odstěhoval, já jsem se vdala a narodily se mi děti a po deseti letech s překvapením zjišťuji, že opět kešuji samostatně (tedy s dětmi, respektive s rodinou).“
  • DaFy: „Dřív to bývalo klidné a komorní. Člověk vždycky čekal týden, dva, jestli se někde objeví nějaká keška, když chtěl něco ulovit. Dřív nebyl problém mít mapu vyčištěnou, teď se nových keší zakládá strašně moc. Ale na druhou stranu si dneska člověk může vybírat. Když jsem přišel na první event, tak jsem zjistil, že Milancera znám od vidění z radioamatérských aktivit. Začátek geocachingu u nás, to byli spíš víc technicky zaměření lidé.“
  • Dorcadion: „Za těch 10 let se z geocachingu stala masovka, která je propíraná v médiích a kterou dělá pomalu každý druhý. Tím pádem to, co k tomu člověka táhlo dříve mnohem víc, že to byla skrytá činnost, kdy o tom nikdo nevěděl a nikdo to téměř nedělal, tak to už není. Všichni ti lidi se mezi sebou znali, ta komunita fungovala úplně jinak. Scházeli jsme se mnohem víc, jezdili jsme na výlety a různé akce. Eventy jsme absolvovali všechny, to už samozřejmě dneska neexistuje, protože už je toho moc. Kešky jsou všude. Člověk si musí vybírat. První event se mi líbil, potkal jsem stejný blázny jako já. Dodnes jsem s nimi v kontaktu a jsme kamarádi.“
  • Šaman: „Vnímám, že geocaching hraje mnohem více lidí, ale nesdílím přesvědčení mých generačních souputníků, že šlo všechno do kytek a podobně. Pro mě je stále spousta hezkých i ošklivých keší . Čím více je kačerů, tím je logicky více keší – těch pěkných a bohužel i těch ošklivých. Hodně lidí je přesvědčeno, že bylo vytvořeno mnoho nekvalitních keší. Už to není prostě uzavřená skupina, kde se všichni znají, ale je to už masová zábava.“
Deset z dvanácti účastníků vůbec prvního eventu u nás

Deset z dvanácti účastníků vůbec prvního eventu u nás

Myslíš, že za dalších 10 let budeš ještě chodit na kešky?

  • Anneke: „Předpokládám, že pokud to okolnosti dovolí, budu se geocachingu věnovat i za dalších deset let; ovšem vůbec netuším, jakou podobu bude to moje keškování mít. Sním o tom, že se nám podaří dát znovu dohromady zmíněnou partu, ale zatím tomu nic moc nenasvědčuje, takže stále nostalgicky vzpomínám na pro mě „Zlatý věk“ ve zmíněných letech 2007–2008.“
  • DaFy: „Keškovat snad budu a doufám, že v rozumné míře. Když vidím některé honibody, co jsou schopní dělat, jak třeba plánují výpravu za keškami jen podle toho, aby měli hezké statistiky. Mně jde především o to, udělat si hezký výlet.“
  • Dorcadion: „Jestli bude geocaching existovat, tak asi jo, ale už to nebude v takové kvantitě, jako jsem to dělal na začátku, kdy jsem tomu věnoval veškerý volný čas.“
  • Šaman: „Myslím si, že určitě ano, jestli nevypnou Saturnina (satelity GPS, pozn. red.). Teď nedělám nic jiného, než co jsem dělal tenkrát. Chodím na výlety, bavím se s lidmi, chodíme spolu do hospody. Je to součást mého životního stylu, ale neřekl bych, že kvůli geocachingu jsem ho měnil. Byl to můj styl i před tím, a pokud to jen trochu půjde, budu v něm pokračovat i nadále.“

Věnuješ se nějakým dalším aktivitám, které vedle geocachingu vznikly, jako waymarkingu nebo munzee?

  • Anneke: „Jak můj bratr (haggaeus), tak muž (Dadan) se věnují i waymarkingu. Zaujal mě, jednu dobu mě bavil možná i víc než geocaching, ale zakládání waymarků je na čas strávený u počítače přece jen výrazně náročnější než geocaching a s malými dětmi mi už na něj nezbývá kapacita – to raději vyběhnu ven na fyzickou keš.“
  • DaFy: „Munzee, to mě taky chytlo. Byla taky fáze, kdy se muselo čekat, než se někde objeví. Chvíli jsme si s kamarádem „munzeeky“ vyráběli navzájem. Munzee je dobrý, když chce člověk vypadnout z práce trochu se provětrat a žádná krabička není po ruce.“
  • Dorcadion: „Dělám oboje. Waymarking teď dělám možná mnohem víc než geocaching. Není to ale o lovení, spíš ty waymarky vytvářím. Člověk se tam uplatní s fotografiemi, může je tam dávat ve vysoké kvalitě. Když fotím zajímavá místa a objekty, můžu se tam vyřádit. Naopak svoje kešky už jen udržuji a nové nezakládám vůbec. Kešky teď mají nízkou životnost, především díky množství lidí, co na ně chodí a jak se k nim chovají.“
  • Śaman: „Ne, tohle vůbec nedělám. Myslím si, že to už není o těch hezkých místech. Geocaching je pro mě více o pěkných místech a výletech. Waymarking a munzee jsou z mého pohledu více honbou za body.“

Šamane, mrzí tě, že jsi nebyl na tom prvním eventu?
„Nemrzí mě to vůbec, protože jsem byl na horách a bylo mi tam taky dobře. Myslím, že jsem si tam dokonce ulovil jednu kešku.“

Foto:  bxhome, MirekaOne, PerchCZ

2 komentáře

  1. Byl jsem mailem osloven, abych se k tomuto tématu vyjádřil taky.
    Bohužel jsem byl zrovna tejden na horách s mrzkým pokrytím telefonním natož internetem a tudíž sem se k tomu nestih vyjádřit před vydáním článku.
    Přesto bych něco rád napsal.
    OTÁZKA: Jak vnímáte geocaching po těch 10 letech?
    ODPOVĚĎ: geocaching po těch létech už je něco úplně jinýho, než bylo dřív, přesně jak psala Anneke. Původně to byla zábava pro hrstku lidí, kteří z nějakýho důvodu vlastnili GPS aparát (tehdy kupříkladu eTrex Legend bez mapy stál 16500 Kč :-D), já si první GPSku koupil protože sme se s horolezcema ztratili v zimě ve Vysokejch Tatrách a už sem to nechtěl opakovat 🙂
    Tím, že geocacherů bylo málo, tak se všichni znali mezi s sebou, kešky se dělali namíru kamarádům a jenom sem byl vždycky zvědavej, kdo ji najde první.
    Na založení nový kešky se čekalo jako na smilování a někdy se neobjevila nová ani za tejden 🙂
    Kdo si to dovede dneska představit.
    A mám trochu dojem, že dřív byli ty keše takový smysluplnější, dneska je keška za každym rohem, u každýho patníku.
    To dřív nebylo…
    Kupříkladu je škoda, že se pisateli článku nepovedlo zkontaktovat BXhome. To byla partička (otec a syn) z Třebíče. Místa, kde kešovali jenom oni 🙂 a chudáci neměli co hledat. Zoufale volali po někom, kdo by založil nějakou kešku v jejich kraji, aby ji mohli hledat.
    Kupříkladu málo kdo ví, že slovo keška je zrovna termínus technikus od BXhome !
    A tak se BXhome uchýlili (pro mě nepochopitelnou věc) a pozvali na lov jedný jejich keše reportéra z rádia českýho rozhlasu (někde tam z toho kraje), gps poklad se jmenoval Region 789 (nebo jak byly ty čísla po sobě) a byl z toho spot v rádiu.
    Tehdy mi přišlo, že to stříhal nějakej vůl, protože tam jak redaktor, tak Zdeněk z BXhome vypadali jako pitomci.
    A tím se BXhome snažili zviditelnit tuhle zábavu pro víc lidí.
    S tím já měl vždycky trochu problém…
    Dřív to byla taková bojovka, všichni si mysleli, že to co mám v ruce je ošklivej telefon a nikdo nechápal co hledám, dneska je GPSka v každym mobilu a už to neni nic nedostupnýho.
    Hřebík do rakve (podle mýho názoru) týhle zábavě udělal mountfield se svojí akcí koupíš kolo, dostaneš GPSku zadara.
    A po zapnutí přístroje odkaz na tehdejší server geocaching.cz a hned se nabalila další halda lidí, který sme hanlivě označovali lovcema ze sekačkama z moutfieldu…

    OTÁZKA: Myslíš, že za dalších 10 let budeš ještě chodit na kešky?
    ODPOVĚĎ: netušim, už dávno tahle zábava není mojí prioritou, nový kešky nezakldádám vůbec a o starý se nijak nestarám. Buď mi někdo napíše, že je chce adoptovat, tak mu je přenechám atd.
    Možná, teď s harantama, který to možná začne bavit, začnu zase víc lovit…
    uvidíme.

    OTÁZKA: Věnuješ se nějakým dalším aktivitám, které vedle geocachingu vznikly, jako waymarkingu nebo munzee?
    ODPOVĚĎ: vůbec nevim, co ty slova znamenaj 🙂
    hehe

    PS: pokud to někoho uráží (myslim můj názor), tak ať to klidně majitel serveru smaže, pokud se rozhodne přiřadit to k článku, budu z toho mít radost.
    Pokud se rozhodne jinak, je to jeho volba 🙂

    groula

  2. A ještě věc, kterou sem úplně opomněl, a která je jednoznačně pozitivní.
    Díky geocachingu v jeho zárodku sem poznal a potkal spousta strašně fajn lidí. S většinou z nich se potkávám do dnes a jsem rád, že je mohu považovat za své přátele.

    Toto je pozitivum, který bych bez GC neměl…
    Dík

Scroll To Top