Domů / Reviewers / Haggaeus, první český reviewer
Haggaeus, první český reviewer

Haggaeus, první český reviewer

Po skončení geoskořápek, jsme se vydali se skupinkou organizátorů zhodnotit event do hospůdky. Cestou jsem zaslechl zmínku o tom, že se měl na geoskořápkách objevit haggaeus. Když jsme zasedli ke zlatavému moku, dlouho jsem nevydržel a zeptal se Šamana, jestli haggaea zná a ví, zda také dorazí. „Sedí vedle tebe!“, odvětil Šaman. Domluvili jsme si schůzku hned na druhý den, a tak jsem měl příležitost se zeptat prvního českého reviewera na jeho kešerské začátky i na současnost.

 

PIONÝRSKÉ OBDOBÍ GEOCACHINGU 

Marku, čekal bych, že první český reviewer byl také jedním z prvních českých kešerů, ale ono to tak úplně nebylo. Ty jsi dokonce ani nezačal s geocachingem v Čechách. Jak to tedy bylo?
Trávil jsem pracovně tři roky života v letech 2001 až 2004 v USA. Když jsem hledal na internetu v okolí našeho bydliště přírodní parky a podobné zajímavosti, občas na mě vykoukl listing nějaké keše. Od té doby jsem měl potuchu, co to geocaching je. Ale kupovat si kvůli tomu nějakou GPSku za 100 dolarů se mi nechtělo. Jednou jsme byli se synem v parku. Našli jsme tam rozšlápnutou, poničenou pixlu. Hned jsem si řekl: Ha, to je ta geokeš. Byl tam totiž také notýsek a pár drobností. Pixlu jsem vzal domů a na webu dohledal, že to je Mouse Trap. Jmenovala se podle toho, že na ní byla přidělaná pastička na myši. Zaregistroval jsem se tedy na geocaching.com, zalogoval si nález, vyměnil pixlu za novou, dal do ní usušený logbook a odnesl ji zpátky do parku.

Jak jsi přišel na svůj neobvyklý nick?
Haggaeus redivivus je traktát od J. A. Komenského, který napsal v emigraci. Popisoval v něm, jak to bude vypadat, až protestanti vyhrají třicetiletou válku a až se čeští bratři vrátí do Čech, jak to bude fungovat a jak to bude skvělé. Všichni víme, jak to nakonec dopadlo. Já sice nebyl v emigraci, ale byl jsem mimo domov, v cizině. Proto jsem si dal takovýto nick související s historií.

Za jak dlouho po tvém příjezdu do USA jsi objevil tu první rozšlápnutou keš, která tě vtáhla do geocachingu?
Když se podíváš na datum mé registrace 28.9.2002, tak asi rok poté. Bylo to na sobotní odpolední procházce a hned večer jsem se zaregistroval. Pak už jsem objednal na e-bayi ojetého Magellana (GPS navigace, pozn. red.) a hned další víkend jsme vyrazili do Hudson Highlands hledat keše. Našli jsme asi dvě.

Poté jsi v Americe kešoval aktivně dál?
Potkal jsem se s několika kešery, zažil pár eventů i CITO. Celé ty tři roky jsme byli v Americe bez auta. Bydleli jsme v New Jersey, kde byla dobrá veřejná doprava a auto nebylo potřeba. Do New Yorku jezdil vlak a autobus. Jako Evropani bez auta jsme byli velcí exoti. Kešer, co objíždí keše hromadnou dopravou NJ Transit (haggaeus používá dodnes jako svůj avatar dobový piktogram vlakové stanice NJ Transit, pozn. red.). Získával jsem tím velký obdiv na fóru.

CITO USA

CITO v NY, Harriman State Park – nepořádek kolem jezera po rybářích

Tuhle informaci jsem zaregistroval, když ti blahopřáli kešeři na fóru k odlovu jubilejní pětisté keše. Tehdy tam někdo zmínil, že ta pětistovka musela být docela dřina, když jsi dvě stovky odjezdil hromadnou dopravou.
Z našeho amerického pobytu jsme se vraceli zpět do Čech na konci školního roku 2004. Když jsem sem přijel se dvěma stovkami odlovených keší, byl jsem tehdy opravdu velká celebrita.

 

ČESKÉ REVIEWEROVSKÉ OBDOBÍ 

Jak jsi se dostal po návratu do Čech ke schvalování keší?
Ještě v roce 2004 fungovala Česká republika jako „zbytek světa“, kterému schvaluje keše erik88l-r. Erik tehdy vložil do českého fóra příspěvek, že by chtěl vybrat místního reviewera, ať se někdo přihlásí. Nevím, jestli měl své kandidáty, ale chtěl, aby se vyjádřila komunita. Šaman, ani Dorcadion to dělat nechtěli. Naopak já si řekl, že by to mohlo být zajímavé.

V téhle době jsi už znal Šamana a Dorcadiona?
Ti dva byli v základu české komunity. Ještě než jsem se vrátil z USA, Milancer tady pořádal první event v Novoměstském pivovaru. Tehdy se prý sešlo asi patnáct kešerů. Kromě zmíněného Dorcadiona si vzpomínám ještě na bxhome z Třebíče, groula z Kladna, mojí sestru Anneke. Té jsem tehdy poslal z USA Magellana, ať si to taky zkusí, aby bylo v Čechách víc kešerů. Se všemi jsem se potom seznámil po mém návratu ze Států.

 

 

 

Jak taková volba reviewera tehdy probíhala? Byla to volba, nebo jsi byl nakonec jediný kandidát?
Dalo by se dohledat někde na fóru vlákno o volbě nového reviewera. Ale bylo to spíš o tom, kdo se přihlásí a zda to ostatní odsouhlasí. Erik zahlásil, že chce reviewera, ať místní někoho navrhnou. Prostřednictvím fóra jsem se přihlásil a nikdo jiný asi zájem neměl. Groundspeak s tím neměl problém. Ani nevím, zda si o mě sháněli reference od amerických kešerů z NJ. S některými jsem se znal, například s NJ Approverem, ale nevěděl jsem tehdy, že to je reviewer.

Dá se říct, že tvůj americký pobyt a to, že jsi měl celkem hodně odloveno, mělo nějaký vliv na to, že tě vybrali?
Možná ano. Podmínkou bylo, aby člověk uměl hlavně dobře anglicky a mohl komunikovat s Groundspeakem. To jsem splňoval. Určitě bylo plus, že jsem měl i nějaké keše založené. Jednu jsem založil dokonce už v Americe.

V souvislosti se schvalováním keší v minulosti jsem se setkal s termínem „approver“. To je termín předcházející aktuálnímu „reviewerovi“?
Dříve se téhle pozici říkalo approver, později ji změnili na reviewer. Approve znamená schválit, ale i ve smyslu „jo, to je dobrý“. Úkolem dnešního reviewera je keš pouze schválit, pokud vyhovuje pravidlům, tedy ve smyslu „ano, tahle keš vyhovuje pravidlům pro založení, je to v pořádku, schvaluji“. Reviewer tedy dnes keš schválí, i když jejímu provedení nemusí zrovna tleskat.

Schvaloval jsi tehdy nejen české a slovenské keše, ale i další východoevropské…
Čechy, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, to jsou státy, které mají dnes své vlastní národní reviewery. Ale i dnes, třeba na Balkáně, se zakládá za rok tak málo keší, že to dělá někdo ze sousední země. Dělají to ještě např. Vršo či Igi ze Slovenska. Nebo to může schvalovat defaultní reviewer, jako byl pro nás erik88l-r. Někdy v roce 2006 přibylo hodně evropských místních reviewerů. Itálie neměla do té doby vlastního, v Německu byli dva nebo tři, dneska jich může být kolem dvaceti, pár na každou spolkovou zemi. 

Znáš se s nástupci, kteří se s tebou překrývali nebo kteří přišli až po tvém odchodu?
Překrýval jsem se asi jen s Poníkem (Geohorse Reviewer). Začal někdy na podzim 2007 a já v tu dobu končil. Byl tam překryv asi jen měsíc.  Igiho jsem si vymohl jako posilu, když jsem se chystal v létě 2006 na delší dovolenou. Igi schvaluje keše ještě dnes a je asi služebně nejstarším reviewerem (myšleno československým). S těmi dvěma se znám vyloženě dobře, s ostatními do té míry, že jsme se potkali na eventech. Moraváky moc neznám, výjimkou je Rubick. Ale jinak znám Pitrise, Sutecha, Chemika, MadDoga, Galdru… Když jsme u Galdry, ten schvaluje earth keše, které mi zrovna k srdci nepřirostly, na rozdíl od waymarkingu. Mám zalogovány asi jen dvě.

V čajovně v Plzni s Poníkem a oba s náramkovou GPS Navilock, 2007

V čajovně v Plzni s Poníkem a oba s náramkovou GPS Navilock, 2007

Proč jsi po téměř dvou a půl letech s reviewrováním skončil?
V roce 2007 jsem začal hodně jezdit na služební cesty do zahraničí, hlavně do Ruska a na Ukrajinu. V těch prvních letech 2005 a 2006, když jsem na týden vyjel, zašel jsem jednou někde v Moskvě do internetové kavárny a tam vyřídil těch pět keší, co se nashromáždily ve frontě a bylo to. Pak už se to ale tímto způsobem zvládat nedalo. Tempo přírůstku keší potřebovalo někoho na plný úvazek. Zájemců o pozici reviewera bylo tehdy hodně. Poníka navrhovala plzeňská geokomunita. 

Před návratem do Čech se s tebou mezi dalšími americkými kešery na fóru loučil i Mark Clemens (AvroAir). To je zakladatel Geocoinfestů, který se také zúčastnil letošního GEOCOINFEST EUROPE 2013 v Praze…
S AvroAirem jsem se potkal na několika eventech. Je to snad Angličan žijící v Americe. Ale nikdy jsme se nějak blíž nepoznali. Z těch lidí, kteří se se mnou na fóru loučili, jsem se tam dobře znal se stále ještě aktivním reviewerem briansnat, který mě ještě teď nedávno pozdravoval po Igim (slovenský reviewer Igor Bilak z Prešova). 

 

POST REVIEWEROVSKÉ OBDOBÍ 

Pracuješ v IT branži a díky své práci se stále pohybuješ pracovně po světě…
Začal jsem v Čechách pracovat pro americkou firmu, která se později rozhodla centralizovat řízení do New Yorku. Na pobočkách si vybrali lidi, které tam chtějí stáhnout. A tak jsem se stěhoval do New Jersey, odkud je přes řeku do New Yorku vlastně kousek. Potom jsem se vrátil na pár let do Čech a teď jsem pracovně v Irsku. Irsko je IT velmoc a i přesto, že tam mají silnou hospodářskou krizi a nezaměstnanost, v IT se dá práce bez problémů sehnat. Zatím se mi tam líbí, je to hezká země a práci mám také dobrou.

Měl jsi možnost poznat kešery v různých koutech světa. Dá se z toho vyvodit nějaká obecnější národní charakteristika?
V Americe to bylo celé v začátcích. Všichni byli nadšenci a šílenci, kteří objevili novou zábavu. Většinou to byli outdoorově založení turisté, kteří si pořídili GPSku, aby nezabloudili v lese. V Irsku je komunita nesrovnatelně menší než v Čechách a stále je to tam spíš výstřední zábavou. A pokud vím, tak se tam nechystá žádný zásadní rozmach. To je svým způsobem příjemná záležitost. Když se sejdou Dublinští kešeři v hospodě, je to stejné, jako když jsme včera byli v hospodě podebatovat v úzké skupince dvaceti lidí po geoskořápkách. Má to také rodinnou atmosféru, všichni se mezi sebou znají. 

Haggaeus není jen kešer, ale také hlavně vodák. Máš svůj bookmark, který se týká keší dostupných z kajaku či kánoe a také jsi připavil PQ některých českých řek…
Je to vlastně jen základ Pocket Queries, které si z něj můžeš vygenerovat. Je to stejné jako třeba podél silnice, ale uděláš to ručně podél řeky. (Routy pro PQ českých řek). Jezdím na kajaku a kanoe. Většinou se přepravuji hromadnou dopravou, takže mě na fotkách najdeš hlavně na nafukovačkách. Na profilové fotce na geocaching.com je zrovna nafukovací kajak půjčený od kamaráda a sjíždím na něm Ohři někde u Starého Sedla u Sokolova.

Ten zmíněný bookmark list se jmenuje …who by water (podle Cohenovy písničky o smrti „Who by fire, who by water“) a ukládám si tam keše odlovené na plavidlech. Jsou tam nastřádané americké keše podél řek a při pobřeží, české vodácké keše lovitelné z vody. Je tam zahrnuta také jedna výprava k Baltskému moři s německými kešery a americkou kešerkou. To byla výprava k polské keši Common Cormorant Island, která čekala čtvrt roku ve Štětínském zálivu na své FTF. (Na téhle keši je pikantní, že ji haggaeus publikoval 18.7.2006 ještě coby reviewer, aby na ní pak 14.10.2006 dosáhl CoFTF jako haggaeus lovec, pozn. red.). No, a teď naposledy irské keše. Tam je vody opravdu hodně. Dva velké kanály jsou mezi Dublinem a Shannonem – Grand Canal a Royal Canal, které vybudovali v 18. století. Je to pěkné projetí na lodi s kešemi u mostů, zdymadel a podobně.

Na profilu máš informaci o tom, že se věnuješ waymarkingu.
Asi bych si měl profil upravit, protože ta informace už není úplně aktuální. Jednu dobu jsem měl skutečně waymarkingové období. Na geocaching.com byl kdysi typ keší locationless. Například byla vyhlášena kategorie „sochy králů v americe“, to je samo o sobě hodně velká vzácnost. Když jsi vyfotil sochu krále a zaměřil souřadnice, mohl sis potom zalogovat tuhle locationless keš. Prostě je daný typ objektu, který musíš najít a zalogovat. Tyto keše pak v Groundspeaku zamkli, projekt zrušili a místo toho založili waymarking.

Ve waymarkingu jsou dané kategorie, kterých je víc, než bylo u původních locationless keší. Udržuje to komunita waymarkerů, zakládají kategorie a princip je stejný. Je například daná kategorie „kryté mosty“ a ty musíš najít krytý most, zaměřit ho a tak založíš waymark. Ostatní ho můžou navštěvovat, přidávat tam další fotky. Celkem se to ujalo v aktivní, ale méně početné komunitě. Pro Groundspeak je to ale minoritní projekt, který udržují při životě jen z toho z důvodu, že na tom webu je poměrně velký provoz a nevyplatí se ho zavřít. Nijak ho ale už nerozvíjejí. Je to trochu podobné jako wherigo. To má taky malou komunitu nadšenců, kteří tvoří cartridge a hrají to, ale není tam patrný žádný další vývoj. 

Geocaching, waymarking, vodáctví, to je docela velké množství koníčků…
To není ještě všechno. Díky Poníkovi jsem se ještě pustil do radioamatérství. Poník má zvláštní dar nadchnout lidi pro nové věci. Sám o sobě říká, že není žádný velký radioamatér, ale funguje u něj to, že umí získávat lidi pro to, čím je sám zrovna nadšený. Postupně přes PMR vysílačky, které používají v Plzni na CITO eventech a jiných akcích, mě dovedl k tomu, že jsem si udělal radioamatérské zkoušky. Mám to jako další outdoorový koníček, lezu po kopcích, stavím tam antény a vysílám. Abys to mohl dělat, potřebuješ pár tisíc na stanici, antény si můžeš nastříhat drátové, a můžeš se bavit na výletech. 

Můžeš nezasvěceným trochu přiblížit, jak to funguje?
Vysíláš výzvu a ostatní ti odpovídají. V programu SOTA (Summits On The Air) jsou například vybrány konkrétní vrcholy. Když na vrchol vylezeš a uděláš z něj určitý počet spojení, načítají se ti body podle výšky a těm lovcům, co navážou spojení s tebou, se také počítají body. Mnoho radioamatérů přišlo ke geocachingu, jako například bxhome z Třebíče. U mě to bylo přesně naopak. Mezi těmito komunitami vznikl průnik. Znám pár lidí, kteří jsou radioamatéři a kešeři zároveň.

 

 

Vraťme se zpátky ke geocachingu. Co ti na něm nejvíc vyhovuje?
Líbí se mi ta rozmanitost, že si každý může vybrat to, co mu nejvíce vyhovuje. Já jsem si v Americe i po návratu v Čechách vždy vybíral outdoorové keše. Pak přibyly i ty městské. Hlavně v roce 2007 jsem měl nejproduktivnější období, co se bodů týče. To mám odlovených hodně právě městských keší. Bylo to těsně po skončení reviewerování, kdy zbývalo trochu víc času.

Co říkáš tomu obrovskému nárůstu počtu registrovaných kešerů? Mluví se o až 70 nebo 80 tisících. Je tahle masovost z tvého pohledu na škodu celé hry a nebo je to v pořádku?
Už před čtyřmi lety byl zaznamenán poměrně velký nárůst na 20 až 30 tisíc. Byl to největší boom poté, co se objevily GPS vestavěné v chytrých mobilech. Tehdy si zájemci o hru už nemuseli kupovat „drahou zbytečnost“, ale koupili si víceúčelový levnější přístroj.

I v tomhle množství si každý může vybrat, co mu vyhovuje, jak bude lovit. Když nechci lovit powertraily, nechci lovit městské keše, tak pořád existuje dost pěkných jiných věcí. Ze začátku byl z dnešního pohledu paradoxní problém. Kešerů i keší bylo málo. Byla neobsazená místa, která museli kolonizovat Pražáci. Třeba na Karlovarsku byl jeden kešer, který tam založil několik keší, ale některé tam zakládali pražáci, například Milancer. Tenkrát byla radost z každého nového místního kešera na venkově. Byli jsme rádi, že pro nás bude někdo další zakládat keše.

Je známo, že právě v Irsku byla založena první keš v Evropě. Máš odlovenou tuto nejstarší evropskou keš?
Keš Europe’s First je na jih od Dublinu, vede k ní pěkná cesta přes útesy z Bray do Greystones a podél trasy je samozřejmě spousta dalších keší. Myslím, že to ani není původní pixla, že už ji v rámci údržby někdo vyměnil. V Irsku je spousta starých keší, jejichž owneři třeba už nekešují, ale jejich krabky dál žijí. Funguje tam jakási samoúdržba. Vůbec mi přijde, že je tam větší tolerance a není ve zvyku disablovat keš hned při prvním problému. Občas se stane, že keš je zmizelá půl roku, rok a jsou na ní samé DNF logy a nikdo ji nedisabluje.

Irsko – kajakový event

Ani nevím, jak to je s nejstarší českou keší Tex-Czech, ta je adoptovaná?
Je to přesně ten případ, který jsi zmínil se starými kešemi v Irsku. Owner je stále původní Texasan, do Čech nejezdí, údržba z jeho strany prakticky nepřipadá v úvahu. Svým datem založení je to ale tak prestižní keš, že její archivace by byla téměř zločinem. A tak dodnes existuje díky samoúdržbě. Popřejme jí společně, aby jí to dlouho vydrželo.

Děkuji za rozhovor.

One comment

  1. Profilový obrázek

    Moc pěkně napsané! Tyhle „dřevní“ doby jseme nezažil, nicméně mám tu čest znát několik výše jmenovaných a vážím si toho. Jsou to fain lidičky, se kterými se rád kdykoli znovu potkám.

Scroll To Top